Za svitu měsíce,

i kdyby bylo přede mnou žen tisíce,

mé oči už vidí jen tu jedinou

a té patří srdce mé.

 

V noci měsíc v úplňku,

má tu krásnou chvilinku,

že on smí svým zářením

na mé děvče pohledět.

Avšak když já se na měsíc zadívám,

v jeho kráse mohu vidět já ji sám,

pohledem srdce spatřím ji,

pohledem srdce ji políbím.

 

Učím se od Ježíše,

dívat se na ní Jeho očima,

očima lásky,

ikdyž ona zrovna oči zavřené má.

 

Vidím v ní Ježíše,

obraz Boha

a v jejích očích až na dno srdce,

se mohu podívat

a v ní

a skrze ní mohu milovat,

každého člověka, Boha i sebe

a tak já má milovaná princezno

MILUJI TEBE ZE SRDCE SVÉHO.